GRAD
Kutnohorské hudební rukopisy 15. a 16. století

Hudební rukopisy sedleckého kláštera


Antifonář: Ženy u prázdného hrobu.

V druhém desetiletí 15. století nechal zhotovit opat Sedleckého kláštera Jakub soubor liturgických rukopisů, které dal vyzdobit v nejvýznamnější soudobé pražské iluminátorské dílně, v tzv. dílně Mistrů Martyrologia. Z tohoto souboru se dochoval antifonář, od roku 1803 v majetku řádu premonstrátů. Sedlecký původ dokládá kolofón na foliu 172r. Rukopis objednaný sedleckým opatem Jakubem byl dokončen v roce 1414. Přípis ze 16. století dokládá, že antifonář se za husitských válek dostal do rakouského cisterciáckého kláštera Lilienfeld, odkud jej v roce 1506 zpět zakoupil sedlecký opat Klement. Jedná se o torzo původního rukopisu, z výzdoby se dochovaly pouze iniciály se Zvěstováním P.Marii, se sv. Filipem a Jakubem z části propria sanctorum a vyobrazení Krista a Zachea v iniciále antifony O quam metuendus est locus iste k Zasvěcení chrámu.


Graduál: Adventní zpěv Rorate coeli.
Iluminace: Zvěstování P.Marii
V téže dílně byl iluminován i graduál, který je nyní uložen v Moravském zemském archivu v Brně (G 11). Rovněž tento rukopis je neúplný, s jedinou figurální iniciálou R(orate celi) na foliu 2r s vyobrazením Zvěstování P.Marii. Standardní liturgický obsah obou rukopisů je notován rhombickou chorální notací na 4 linkách.

Z obou rukopisů byla vyřezána řada miniatur, z nichž osm se dostalo do grafické sbírky Muzea krásných umění v Budapešti. Je velmi pravděpodobné, že k sedleckému souboru patřil též rukopis martyrologia, zvaného podle místa uložení Martyrologiem z Gerony.


Antifonář: Kristův vjezd do Jeruzaléma.
Právě Mistr Martyrologia vytvořil převážnou část iluminací v Sedleckém antifonáři a Graduálu, některé další jsou považovány za práci Mistra Mandevilla. Je však zřejmé, že malířů, pracujících v dílně, bylo více. Ateliér byl vůbec nejvýznamnějším v českých zemích, působil s největší pravděpodobností v Praze, pracoval pro krále a příslušníky dvora. Způsob malby těchto mistrů výrazně ovlivnil podobu knižní malby v dalších desetiletích nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě.

Výběr iluminátorské dílny patrně ovlivnila bezprostřední blízkost královského paláce v Kutné Hoře. Sídlili zde královi zástupci, mincmistr a později horní hofmistr. V letech 1401- 5 zastával funkci mincmistra Konrád z Vechty, finančník působící ve službách krále Václava IV., pozdější biskup olomoucký, od roku 1413 arcibiskup pražský. Na výzdobě Konrádovy bible dopsané v roce 1403, nyní v Museu Plantin-Moretus v Antverpách, pracoval nejstarší iluminátor dílny, tzv. Mistr Antverpské bible.

Dochované liturgické rukopisy svědčí o mimořádném postavení Sedleckého kláštera ještě na počátku 15.století, v době, kdy podle dochovaných pramenů nebyla jeho hospodářská situace příliš příznivá. Svědčí o rozhledu, kultivovanosti a ambicích sedleckého opata, o jeho stycích s královským dvorem.

PhDr. Milada Studničková
CANTICA srpen 2005. Kontakt: kafka@email.cz