2. Pergamenový list

je uložen ve státním okresním archívu Kutná Hora. Jde o list ze sankturálu obsahující introitus ke svátku archanděla Michala. Stáří se dá odhadovat na 1. polovinu 14. stol. [12].

3. Pergamenový list

je uložen v depozitáři Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. Je velký 375 x 525 mm. Obsahuje Introitus ke svátku sv. Štěpána. Je psán notací gothica monumentalis na 5 linkách. Je bohatě iluminován, iniciála E obsahuje figurální vyobrazení sv. Štěpána. Doba vzniku mohla být začátek 15. století? [12].

4. Dva papírové listy

jsou uloženy v depozitáři Českého muzea Stříbra v Kutné Hoře. Jsou velké 235 x 375 mm. Obsahují části dvou vícehlasých instrumentálních skladeb psaných bílou mensurální notací. Podle písma se dá zápis datovat do 15. století. Filigrán odpovídá č. 126608 v Pickardově seznamu (Augsburg 1474). Zajímavostí je zápis o kopi koní do kutnohorských dolů z okolních vesnic psaný pozdně gotickou rukou. To dokládá, že notový zápis byl brzy po svém vzniku použit jako "papír na poznámky" v Kutné Hoře. Robert Mitchel [31] určil jednu ze skladeb jako Cecus non judicat de coloribus nizozemského skladatele Alexandra Agricoly (1446-1506). Druhá skladba nebyla doposud určena. Podrobný popis tohoto manuscriptu najdete zde [32] a zde [33].

5. Zlomky Kaňkovského graduálu

jsou uloženy v Národním muzeu pod signaturou 1A c 109. Jde o dva pergamenové listy veliké 506 x 317 mm psané česky kaligrafikou bastardou s notací. Obsahuje celostránkové figurální iluminace: Poprava kutnohorských havířů u Poděbrad, poprava kutnohorských havířů pod Křivoklátem a upálení Mistra Jana Husa. Jde o kvalitní renesanční malby s postižením vzdušné perspektivy, rozrůzněností typiky obličejů apod. [5].

Zlomky byly ztotožněny s Kaňkovským graduálem, který obec Kaňk objednala v letech 1559-1561 u Fabiana Puléře z Prahy za 70 kop grošů [27]. V objednávce se uvádí: "má malovati graduál český na pergameně zlatem a stříbrem , barvami stálými, jakž na to náleží s figurami,..." . Později se náklady ještě zvyšovaly po přidání dalších maleb. Písařem byl Adam Kazybaba. Graduál dal zničit pro jeho utrakvistický obsah nejvyšší mincmistr Vilém z Vřesovic roku 1615 (po předchozím zničení graduálu od sv. Barbory 1613). Existuje hypotéza, že vyříznutím "nevhodných" iluminací graduál zničení ušel a pak byl z nouze prodán roku 1673 [5]. V pramenech je zmínka o tom, že "Kaňkovští chtělí graduál k opravě kostelní věže prodati, avšak pro 'nevhodný' obsah arciděkan kutnohorský jej v Praze po listech rozprodal" [13]. Myslím si však, že nemusí jít nutně o ten samý graduál. (Existoval zde prý také latinský graduál o 490 listech [21], možná i další.).

Jak se zlomky dochovaly, není známo. Do knihovny Národního muzea se dostaly roku 1850 z pozůstalosti hraběte Františka ze Šternberka.

6. Zlomky z přídeští kutnohorské městské knihy

Ve státním okresním archívu Kutná Hora je uložen soubor útržků nalezených v přídeští kutnohorské městské knihy z let 1538-1541. Není však jisté, zda se metariál nedostal do desek až při pozdější převazbě. Písmo a notový zápis na zlomcích odpovídá 16. století. Skladby jsou zapsány bílou mensurální notací a obsahují části vokálních i instrumentálních polyfonních skladeb.

Nejvýznamější z nich je jistě zlomek desetiřádkové osnovy - v podstatě partitury, jaká byla používána pro komponování polyfonních skladeb v období renesance. Takovéto nálezy "skladatelských" zápisů jsou ojedinělé. Je zde pravděpodobně zachycen počátek jakési fanfáry, ovšem skladba není dokončena a v zápise jsou chyby.

Na druhé straně použitého papíru je část zápisu z kutnohorské městské knihy (podařilo se identifikovat v jiných pramenech z roku 1519 jedno ze zde uvedených jmen [30]).

Domnívám se, že jde o jakýsi skladatelský pokus městkého písaře či osoby z podobného okruhu. Kutnohorská provenience je v tomto případě téměř jistá. Zlomky budou předmětem dalšího výzkumu.