Kutnohorské hudební rukopisy

Kutnohorští skladatelé období renesance

Úvod

Vyobrazení hudebních nástrojů
(šalmaj,flétna,viola,bubínek)
na portálu Svatojakubské školy
(nyní arciděkanství)

J.Simonides: Aurea Luce

Narozdíl od předcházejícího období středověku, kde autorství skladeb v českých graduálech zůstává až na výjimky v anonymitě, objevuje se během 16. století v české hudební kultuře celá řada autorů, které již známe jménem. Působí většinou v rámci literátských bratrstev a komponují hudbu pro bohoslužebné účely. Jejich skladby se zachovaly v literátských zpěvnících spolu se skladbami známých zahraničních autorů jako byl Orlando di Lasso, Clemens non Papa, Josquin des Prez...

Jejich hudba je stylově různorodá, od strofických vícehlasých písní, úprav starších písní až po složité mnohohlasé polyfonní kompozice plně srovnatelné se zahraničními vzory. Žel z většiny těchto skladeb se do dnešní doby dochovala jen torza. (Každý hlas vícehlasé skladby se tehdy zapisoval zvlášť do notových partů či knih, z nichž se většina do dnešní doby nedochovala. Proto dnes nacházíme jen jeden či dva hlasy z celé mnohohlasé kompozice.)

V Kutné Hoře působilo v období renesance několik významných hudebních osobností.

Jan Simonides Montanus

J.Simonides: Moteto quem vidistis pastores

Tento skladatel se narodil v Kutné Hoře někdy mezi roky 1530-1540 a působil zde také celý život až do své smrti v roce 1587 [1]. Dosáhl postavení kantora u sv. Barbory. Patřil k oblíbeným utrakvistickým autorům své doby a s jeho jménem se setkáváme ve většině hlavních pramenů utrakvistické polyfonie konce 16. století. Komponoval zejména pro literátská bratrstva, a to hlavně mše na latinské texty a moteta jak česká tak latinská [2]. Z jeho tvorby je dnes známo 22 skladeb (např. Magnificat, Quem vidistis pastores, Otče od věčnosti, Bože jenž jsi na výsosti, Bože Otče z veliké milosti, Maria Magdalene et altera Maria)[5], pouze jedna se však dochovala kompletně. Jde o skladbu Aurea Luce ze sborníku skladeb z Českého Krumlova [3].

Zajímavostí je dochované věnování moteta Quem vidistis pastores z r. 1574 kutnohorskému primátoru Mikuláši Vodňanskému z Čazarova [5]

Jan Campanus Vodňaský

Tento autor žil v létech 1572-1622. Je především znám jako představitel latinské humanistické poesie a také jako profesor a později rektor Karlovy University. Před odchodem do Prahy působil v létech 1600-1603 jako vrchní správce kutnohorských škol. V literatuře jsou zachyceny spory mezi Kutnou Horou a Prahou o jeho uvolnění pro universitu [1]. Jednu sbírku svých latinských časoměrných básní opatřil ve vydání z roku 1618 i hudbou ve stylu tzv. humanistické ódy. Jedná se o jednoduché čtyřhlasé skladby, jejichž rytmus kopíroval metrum časoměrných veršů. (Nejznámější z nich je pravděpodobně dvousborová skladba Rorando coeli.) Tento druh skladeb byl velice populární ve školském prostředí celé Evropy a lze předpokládat, že byl provozován i na kutnohorských školách [2].

P.S.Jistebnický: Králi nad králi

Pavel Spongopaeus Jistebnický

Tento autor se narodil mezi roky 1550-1560 v Jistebnici u Tábora, zemřel 1619 v Kutné Hoře. Působil celý život jako učitel, vystřídal několik míst a nejpozději v roce 1598 se natrvalo usadil v Kutné Hoře, kde působil jako správce kaňkovské školy a starší latinského literátského kůru u kostela sv. Jakuba [4]. Patřil mezi nejplodnější české skladatele své doby. Dnes se ví asi o 60 skladbách, kompletně se dochovala pouze příležitostná 4-hlasá píseň Králi nad králi, Pane

(v Prachatickém kancionálu). Ze všech ostatních skladeb (rozsáhlé mešní cykly pro 6 nebo 8 hlasů) se dochoval jen malý počet hlasů, z nichž dnes není možné učinit si představu o charakteru a kvalitě jeho hudby [2].

Literatura

[1]	Dačický z Heslova, Mikuláš: Prostopravda, Paměti. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. Praha, 1955.
[2]	Horyna, Martin: Hudební skadatelé v renesanční Kutné Hoře. Krásné město. 1/2005. Kutná Hora, 2005.
[3]	Horyna, Martin: 22 vícehlasých hymnů z rukopisu Kaplanské knihovny v Českém Krumlově č. 9. 1540-1600. Partitura. Státní vědecká knihovna České Budějovice, 2000.
[4]	Státní okresní archív Kutná Hora, fond Archív města Kutná Hora, knihy městské rady (Memorabilia), 1587,1613-1618.
[5]	Muzeum Východních Čech Hradec Králové, fond rukopisů, Hr 26/109.

Odkazy

CANTICA srpen 2005. Kontakt: kafka@email.cz